V sobotu jsme, plni očekávání a nažhavení na představení v nových dresech, nastoupili k dalšímu turnaji elévů. Krásné žluté dresy zářily a malí Sparťani byli opravdu krásně vidět. To ale bylo v prvních dvou zápasech asi jediné, co by se dalo pochválit.

Nevím čím to bylo, ale přišlo mi, že většina borců dnes florbalku držela v ruce poprvé v životě. Míčky neposlouchaly, odskakovaly, přihrávky se nedařily a co bylo nejhorší, naprosto chyběla bojovnost a dravost, na kterou jsem od tohohle týmu zvyklý. U každého balonku byli naši hráči druzí, chyby v obraně se vršily geometrickou řadou a útočníci se většinou ani neobtěžovali vrátit se na vlastní polovinu. Prostě nepovedené představení :-(

Ve třetím zápase se obraz hry výrazně zlepšil. Nebudu řešit, jestli to bylo slabým výkonem soupeře, nebo tím, že jsme konečně pochopili, jak je třeba hrát. Každopádně zase začala trošku fungovat souhra, začali jsme hrát jako jeden tým a ne jako skupina jednotlivců.

Doufám, že na příštím turnaji, který mimochodem hrajeme 4.2. 2012 se zase předvedeme jako ta správná parta bojovníků.

Není každý den posvícení a i takovéhle zápasy občas přijdou. Doufám, že si z toho vezmeme alespoň trošku ponaučení do dalších bojů.

 

P.S. Není všechno jenom o hře na dvě. Musí se stále dokola dřít dribling, jezdit slalomy, pilovat přihrávky a hlavně běhat!!! Jinak se zlepšení nedočkáme.

 

Pochvala všem patří za účast a za to, že si z ničeho nedělali hlavu a hráli dál, i když se zrovna nedařilo. Tak to má být. Specielní pochvala patří oběma gólmanům, kteří nás v bráně podrželi a vychytali spoustu nepříjemných střel.