Za čtvrtým turnajem, hraným rovněž v rámci nejvyššího výkonnostního koše, vyrážíme ve sváteční den 17. listopadu do Mladé Boleslavi. Prvním soupeřem je nám ten papírově nejtěžší - Ivanti Tigers Jižní Město. Hraje se pěkně v tempu, hra se přelévá nahoru dolů, žádný z týmů nemá vyloženou převahu nebo soustředěný tlak. Všichni ale chtějí hrát hlavou, náhodné ostřelování branek není cílem. Naše holky předvádí svůj nejlepší výkon na turnaji. Skóre chvíli vládneme my, chvíli soupeř, který je na konci pohledného zápasu o gól šťastnějším a vyhrává 6:7 po poločasech 4:4 a 2:3. Při závěrečné power play se nám totiž nepodaří proměnit kýžený brejk  po rychlém přenesení hry.

Druhý zápas proti FbŠ Bohemians má úplně jiný průběh. Soupeř je méně technicky vybavený, proto se příliš nesnaží o kombinaci, ale chodí s velkou vervou do osobních soubojů, ani jeden nevypustí, vše se snaží dohrát - a když má příležitost, tak hned střílet. My doplácíme na nedůslednost a nedůraznost v obranné činnosti, ale i ve vlastním zakončení, pomalou rozehrávku, drbání míčku zahuštěným prostorem místo konstruktivních přihrávek do volných pozic. Po prvním poločase sice svíti na ukazateli skóre 3:3, soupeř má ale více ze hry, čemuž mnohem lépe odpovídá konečný účet 5:8 v náš neprospěch. 

Po dvou porážkách ve skupině nás čeká zápas o udržení v prvním koši proti domácí Florbalové akademii MB - Dračicím. Sestoupit pochopitelně nechceme, proti velkým a silově vybaveným soupeřkám proto na začátek upravíme sestavu na dvě lajny složené z našich nejstarších a rozjedeme se pěkně do tempa. Vytvoříme si tlak a dáme pár gólů, žel  individuální chyby plynoucí z nedostatečného nasazení některých našich hráček nás postupem času opět sráží na kolena, podobně jako v předchozím zápase. Na čepele se nám začíná lepit nervozita, nedaří se rozehrávka, propadáme v přechodech jeden na jednoho a soupeř se dostává na koně. Nevzdáváme se, přidáváme na tempu ještě rychlejším střídáním již i se zapojením elévek a postupně skóre téměř dotahujeme. Závěr nám ale opět nevychází podle představ a soupeř vítězí rozdílem dvou gólů 7:9 (3:4; 4:5).  Nezbývá než si přiznat, že s dnes předvedeným výkonem na nejvyšší výkonnostní koš nemáme a pokud se příště náš přístup nezlepší, budeme mít problém udržet se i v koši druhém.

Sestava ACS: Čehylová K., Dolejšová, Dryáková L., Dryáková M., Hujerová (G), Kovačová, Krejčí L., Novotná, Strouhová V., Vebrová.

Poslední turnaj kalendářního roku 2018 se uskutečnil 15. prosince v tělocvičně domovské haly Tatranu Střešovice. Sparťanky na něm poprvé v sezóně 2018/19, po předchozím nevydařeném turnaji v Mladé Boleslavi, okusily druhý výkonnostní koš s jasným cílem postoupit zpět mezi nejlepší. Nebudu vás dlouho napínat, ostatně naznačuje to už titulek tohoto článku - nakonec měly co dělat, aby se udržely ve druhém!

Hned v úvodním zápase nám tvrdý střet s realitou přichystal tým Florbalové akademie MB - Tygřice, složený z povětšinou mladších a méně zkušených hráček, jež jsme na prvním turnaji sezóny přesvědčivě přehráli rozdílem třídy 8:1. Jenže nic se neudělá samo. Naše holky nemohou na místím velmi malém hřišti kombinovat, jak jsou zvyklé. Soupeř využívá toho, jak se zbrkle zbavujeme míčku a po každém jeho zisku pálí z první. Do naší sítě jim navíc projde skoro každá střela. V poločase sice prohráváme 2:5, to ještě není nic ztraceno, herní kvalita by měla být jednoznačně na naší straně. Místo klidné, přesné hry, z níž bychom mohli pohodlně těžit góly, se ale bezhlavě hrneme do útoku a vzadu tak opakovaně propadáme. Navíc rychlé tempo od branky k brance přestávají některé naše hráčky fyzicky stíhat, vypouštějí důležité souboje a soupeř tak chodí do brejků ještě jednodušeji. Nakonec přidává další tři góly a vyhrává 8:2, my jsme se ve druhém poločase nezmohli na jeden jediný.

Druhým soupeřem je nám FBC Texas Longhorns DDM P6. Bohužel zápas je velmi podobný tomu s Bolkou. Jediným větším rozdílem je, že tentokrát soupeřky promění snad opravdu doslova každou střelu, kterou na naši branku vyšlou. Nám se naopak v koncovce nedaří. Chybí správné postavení před brankářem na dorážku, větší důraz v zakončení, častější tvrdá dobře umístěná střelba. Na krátkém hřišti se navíc směrem dozadu markantně projevuje nedostatečná schopnost našich méně zkušených hráček okamžitě reagovat a pokračovat ve hře i po vlastní chybě a ztrátě balonku. Závěrečné skóre 6:13 (2:7; 4:6) v náš neprospěch hovoří jasnou řečí. Když góly dává jedna lajna a další dvě jsou jen u těch obdržených, nemůžete vyhrát, i kdyby byl gólman poloviční čaroděj.

Naštěstí v posledním zápase, o udržení ve druhém výkonnostním koši nám Panthers s jedinou hráčkou na střídání nejsou příliš důstojným soupeřem. Nejsou schopné konstruktivně podržet balonek, sotva si vymění přesnou přihrávku, nebezpečné jsou jen po náhodných individuálních akcích. Ty ovšem s výjimkou jediné končí na naší konečně opět výborné gólmance. Po poločasech 6:1 a 7:0 jasně vyhráváme a alespoň držíme druhý koš.

Sestava ACS: Čehylová K., Dolejšová, Dryáková M., Hujerová (G), Klimová, Kovačová, Krejčí L., Novotná, Vebrová.

Do nového roku náš čeká hodně práce, nicméně věřím, že když se budeme na turnaje opět scházet v nejsilnější možné sestavě (což se v případě ani čtvrtého, ani pátého turnaje nestalo, na rozdíl od těch úspěšných z úvodu sezóny), a pokud nechají všechny hráčky na hřišti skutečně všechno, co v nich je, můžeme se v roce 2019 těšit na spoustu pěkných zápasů v elitní skupině.

František Kovač