Vyzpovídali jsme celkem čtyři členy sparťanského klubu, sportovního ředitele klubu Jaroslava Berku, který byl součástí tzv. scoutovacího týmu, který měl na starosti sledování a vypracování analýz hry potenciálních soupeřů české reprezentace, Veroniku Jelínkovou, která byla vedoucí stolku v O2 areně během celého šampionátu, a kterou můžete vídat na domácích zápasech Sparty v pozici hlavní pořadatelky, Jana Paučka, kterého znáte se Sparty jako hlavního hlasatele, byl na WFC 2018 v pozici technického hlasatele a Vladimíra Hodače, který byl jedním z oficiálních fotografů šampionátu.

,,Ze své pozice sportovního ředitele sleduji všechny větší mezinárodní akce. Z pozice asistenta trenéra juniorské reprezentace ČR jsem byl požádán stát se členem “scoutovacího týmu”, tzn týmu lidí, který pro hlavního trenéra mužů sledoval vybrané potencionální soupeře ČR. Konkrétně jsem měl na starosti tým Finska. Sledoval jsem všechny jejich zápasy během turnaje včetně potřebné přípravy jejich hry z předchozích mezinárodních akcí. Před utkáním ČR- Finsko v semifinále jsem hlavnímu trenérovi předložil analýzu hry Finska včetně potřebných videosestřihů dle zadání. Bylo fajn pracovat v kolektivu dalších superligových trenérů či metodiků, kteří se do scoutování zapojili." 

Jak hodnotíš šampionát?

,,Takový ten obecný pohled na MS je ten, že po organizační stránce to bylo nadstandardní, sportovně to bylo dle očekávání vyjma toho, že se nepodařilo načasovat správně formu českého týmu. Detailnější hodnocení zde nepatří. Byl to pro mě již několikáty šampionát, který jsem sledoval, dlouhodobě pozorujeme směr vývoje florbalu a poté ho s kolegy trenéry v klubu diskutujeme. Analyzovaných materiálů máme více než dost a nyní se budeme snažit některé drobné věci zakomponovat také do hry sparťanských týmů. Je to ovšem dlouhodobý proces, nedá se říct, že by jedno MS změnilo tvář florbalu, ovšem díky tomu, že je florbal stále poměrně mladý sport, jdou vidět na každém MS určité kroky, jak se samotná hra vyvíjí." uzavírá rozhovor Jaroslav Berka.

Jako dalšího jsme vyzpovídali hlasatele Jana Paučka.

Jak si se na MS dostal, kdo s nabídkou přišel?

Nad dobrovolnictvím na MS jsem sice uvažoval už dříve, ale úplně jsem se rozhodl až po nabídce práce na stolku od Verči Jelínkové.

Na základě čeho předpokládáš, že nabídka přišla právě tobě?

To je dobrá otázka :D Ten úplně přesný důvod by mě taky zajímal, možná proto, že se kolem stolku pohybuji přes dva roky a k tomu mám za sebou ještě dvě Superfinále. 

Jakou funkci si na MS vykonával?

Technického hlasatele, jak v O2 Aréně, tak doma na Podviňáku.

V čem přesně tvá práce spočívala?

Technické (nestranné) hlášení gólů, vyloučení, powerbreaků, time-outů, stavů po třetinách, ale co jsem si nejvíce užíval bylo ohlašování videorozhodčího. Rád bych ale zmínil, že jeden den jsem dělal i moderátora na Podviňáku.

Jak se ti pracovalo se spolupracovníky?

Spolupráce s ostatními dobrovolníky byla perfektní. Zejména protože tam všichni byli z lásky ke sportu a činnosti s tím spojené, a ne kvůli penězům. A bylo skvělé vidět lidi nejen ze všech koutů republiky, ale i Španělska a Austrálie, kteří přijeli jen aby mohli odpořádat MS. Právě ze Španělska jsme na časomíře měli Gracielu, která přímo dokazuje, jak moc pro dobrovolníky znamená práce na MS. S některými kolegy ze stolku jsme už dokonce domluvení na společném vycestování a dobrovolničení na MS 2020 v Helsinkách.

Jak hodnotíš MS?

Herně - škoda. Medaile být mohla, ale bohužel to asi dopadlo jak to dopadnout mělo. Organizačně - perfektní. Všichni jsme dřeli až do padnutí, slovo spánek nám nic neříkalo a kafe teklo proudem, ale díky nabytým zkušenostem a přátelům bych do toho kdykoliv šel znova. Snad každý pořadatel tam nechal kus sebe a i díky tomu například Švédi po turnaji říkali, že očekávali dobrou organizaci, ale že opravdu ne až tak dobrou.

Na co budeš ze šampionátu vzpomínat nejvíce?

Těch vzpomínek je tolik, že je opravdu těžké nějakou jednu vybrat. Kdybych ale měl vybrat třeba 2, tak první by byla na bronzový zápas mezi Českem a Švýcarskem, kdy se přes 16 000 lidí překřikovalo a do toho jsem se je snažil přemluvit já s mikrofonem a husí kůží z toho. Druhá vzpomínka bude plná smíšených pocitů, když jsem se jako jeden z mála mohl podívat do české šatny. To byl skvělý zážitek, naneštěstí to bylo právě po bronzovém zápase a člověk mohl sám cítit emoce hráčů, kteří už tam seděli.

Jaké zkušenosti si nabral a jak je zúročíš ve Spartě?

I když to tak asi nevypadá, tak často bývám nervózní před hlášením na Podviňáku. Tenhle pocit už jsem po MS nezažil, protože to je skvělá práce kterou si člověk musí užívat. Jinak jsem potkal pár skvělých lidí co mi dali rady do budoucna, ty si ale se vší pokorou a respektem k nim nechám pro sebe :D a jako drobnost jsem oposlouchal pár písniček, které jsem si přidal do playlistu na Superligu a KB ligu.

Dalším, kdo se na šampionátu podílel, byl sparťanský klubový fotograf, Vladimír Hodač. 

,,Jsem moc rád za nabídku spolupráce na WFC 2018, která přišla od Tomáše Janči z Českého florbalu. Této nabídky jsem si vážil od samotného počátku, protože ji beru jako ocenění za práci ve Spartě. Na Mistrovství jsme byli celkem čtyři oficiální fotografové, spolu s Martinem Flouskem, Barborou Reichovou a Ondřejem Klímou jsme v mých očích vytvořili dobře fungující tým s dobrými výsledky." říká Hodač.

,,K hodnocení šampionátu bych rád uvedl pouze to, že z mého pohledu skvělá organizace, bylo cítit na každém kroku, jak dobrovolníky práce baví a naplňuje a rostou každým hracím dnem. Vzpomínek na šampionát mám spoustu, vesměs jsou spojené se zachycením emocí do fotek. Ihned se mi vybaví gól Matěje Jendřišáka proti Švýcarům ve skupině, kdy se po skórování otočil přímo na mě a já věděl, že z toho bude dobrá fotka. Co se týče nabraných zkušeností, tak největší z nich byla možnost fotit v O2 aréně, hala nabízí různé úhly pohledu na hrací plochu, a to mě naučilo fotit florbal i z neobvyklých pozic." uzavírá rozhovor Hodač.

V neposlední řadě se šampionátu zúčastnila také Veronika Jelínková, která má ve Spartě na starosti sekretariát a organizaci domácích utkání.

Jak si se na MS dostala, kdo s nabídkou přišel?

Oslovila mě už 1,5 roku před samotným MS přímo Zuzka Svobodová (generální sekretář MS), která na mě dostala doporučení od štábu Superfinále. 

Na základě čeho oslovili právě tebe?

Mám několikaleté zkušenosti s pořádáním Superfinále, akademickým MS 2012 v Praze, EFT žen a juniorek v Praze 2014 a samozřejmě se Superligou, doma na Spartě.

Jakou funkci si na MS vykonávala?

Vedoucí stolku v O2 aréně a pomáhala jsem kolegovi Jakubu Furmánkovi s obsluhou plochy. Musel totiž převzít část povinností za nemocného člena štábu.

V čem přesně tvá práce spočívala?

Řídila jsem obsluhu stolku - časomíra, elektronické zápisy pro Český florbal a IFF  a technického hlasatele - to vše znamená, že musím umět obsluhovat všechny pozice. Dále byli pod "mým velením" 2 trestoměřiči, 4 podavači míčků a také mopař.

Jak se ti pracovalo se spolupracovníky?

Jak s podřízenými, tak s nadřízenými se mi pracovalo dobře. Většina užšího provozního štábu, se kterým jsem byla nejvíce v kontaktu, znám právě z výše jmenovaných akcí a tak vím, jaký výkon sami podávají a jaké požadavky na můj úsek od nich můžu čekat. 

Jak hodnotíš MS?

Organizačně to bylo skvělé, užila jsem si i někým kritizované dopolední zápasy pro školní děti. Myslím, že kdo tam nebyl, nemůže soudit. Děti skvěle fandily celou dobu zápasů a myslím, že některé z dalších zápasů pro běžné diváky neměly takovou atmosféru. I samotní hráči např. za Singapuru, Japonska či Austrálie si to moc užili a i to byl jistě cíl organizátorů. Sportovní hledisko je těžké komentovat, stále přetrvává smutek, že jsme na medaili nedosáhli. Moc jsem to našim klukům přála. 

Na co budeš ze šampionátu vzpomínat nejvíce?

Vysoké nasazení, snaha podat nejlepší výkon od téměř všech dobrovolníků i všech členů štábu. Dále, že jsem byla součástí týmu, který tuto velkou florbalovou událost mohl organizovat... Jsem na sebe i je všechny opravdu hrdá!

Jaké zkušenosti si nabrala a jak je zúročíš ve Spartě?

Asi to nejlépe vystihuje hláška mého stolku ,,po MS nás už nic nerozhází!" to vystihuje vše. Bylo to hektické, stresující, občas se přihodilo i něco nečekaného a my se s tím museli poprat  a mohu upřímně říct, že jsme vždy vyhráli :-) Ať to byl systém elektronického zápisu IFF, který měl občas svoji hlavu, rozbitá tiskárna ve chvíli, kdy jste v presu mezi 2 zápasy a musíte do určité doby právě vytisknout a nechat podepsat zápis rozhodčími, vedoucími týmů a dodat jej komisařům IFF, záchrana 1 z diváků, který bohužel prodělal těžký epileptický záchvat a já právě šla kolem, když jeho bratr volal o pomoc. Bylo toho opravdu hodně za 12 dní, které jsem trávila v O2 aréně. Chtěla bych poděkovat celému týmu na ploše, za jejich práci a vytrvalost.

Dále se na šampionátu ze Sparty podíleli: Barbora Jelínková - zapisovatelka online IFF a Český florbal, Klára Knappová a Radek Drba v pozici trestoměřičů, Ondřej Valtr, Jakub a Jáchym Štujovi, Jan Fator - podavači míčků.

#myjsmesparta