Tak naposledy zdravím z Wileru,

je to k  nevíře, ale můj pobyt u desetinásobného mistra Švýcarska pomalu končí. Dostalo se mi tu tolik pozornosti a otevřenosti, že mne to až samotného překvapilo. Diskuse s trenéry všech věkových kategorií, možnost sledovat treninky i zápasy, stejně jako večer, strávený u hlavního trenéra mužů Radka Sikory jen dokresluje atmosféru, která tu panuje. Informace, které si přivezu zpátky domů si určitě nenechám pro sebe, ale pustím je dál mezi ostatní sparťanské trenéry. Je totiž z čeho čerpat.

Každopádně je spousta věcí, které děláme s Wilerem podobně a hlavně se shodujeme v celkové filosofii. My i oni si totiž zakládáme na tom, že si vychováváme vlastní svěřence od maličkých dětí až po hráče Superligy. A to je jeden z nejdůležitějších  poznatků, které si odsud odvážím.

Jsme na dobré cestě!!!

 

Ahoj Kolbič 

DEN DRUHÝ

„Dnešní den byl takovým malým průřezem různými kategoriemi. Nejdříve jsme se byli podívat na nejmenší florbalový potěr, který by se zřejmě měl srovnávat s Papírovou a Vraňasovou přípravkou.  Tohle jsou evidentně děti, které k florbalu teprve zlehka přičichávají a začínají se pomalinku učit. O dalších dětských kategoriích ve švýcarském florbale jsme celkem obsáhle mluvili s Lucasem Schüeppem, metodikem Švýcarské florbalové unie,  a rozdíly oproti našemu systému jsou naprosto diametrální.  A to zřejmě jak tréninkově, tak zápasově a soutěžně. Výsledkový sport se zde hraje až od kategorie U16, tedy dorostu!

V každém případě je jasné, že děti kategorie starších žáků dosud hrají pouze 3+1. Teď už pomalu i tady přicházejí na to, že pro tuhle kategorii je lepší větší prostor a více hráčů na hřišti!

Takže pozor! Jsme napřed :) Od letošního ruku tu založili novou kategorii U14, pro kterou je organizována soutěž 5+1 a to rovnou na chlapském hřišti!

Jinak tréninková náplň většiny tréninků jsou přihrávky, přihrávky a zase přihrávky…a to vždy formou hry na malém prostoru.

Jinak abyste rozuměli úvodní fotce, tak ta je jen pro vaše potěšení. Já tady totiž hrozně dřu…. a občas si musím odpočinout :)"

DEN PRVNÍ

„Ahoj ze Švýcarska,

konečně jsem dorazil do malého městečka Zuchwill, které je sice menší rozlohou, ale o to větší svým sportovním zázemím. Ve sportovním centru je od rána do večera plno, a to nejen na venkovním kluzišti, ale také v bazéně, v saunách a ve sportovní hale. Zuchwill prostě sportem žije. To je můj úplně první poznatek ze stáže.

A hned ten další, je také celkem zajímavý. Při prvním tréninku, který jsem měl možnost sledovat, se po ploše pohybovalo 15 kluků kategorie U16 a jejich schopnosti a kvalita vůbec nebyly špatné!! Co mě ale zaujalo naprosto nejvíc, byla práce s gólmany během celého tréninku. Po celou dobu se jim věnoval jeden z trenérů, který pro ně připravoval další a další cvičení. Postupně se všichni zapojovali do různých cvičení s hráči a ti, kteří zrovna nebyli zapojeni, měli individuální práci.

Celková rychlost a kvalita jednotlivých cvičení pro hráče sice byla trochu diskutabilní, a to zejména díky tomu, že trénink vedl kapitán Finské reprezentace „Tatti“ Väänänen…sakra, kde všude jsou ta přehlasovaná áčka…:), ale třeba to byla jenom náhoda. Cvičení byla na můj vkus dost jednotvárná a místo pro kreativitu nebylo prakticky žádné. Jen „ bagovky“ fungovaly skvěle.

V každém případě šikovností a florbalovým uměním byli kluci obdařeni řádně! Tréninky mají kluci třikrát týdně 1,5 hodiny + tréninky v sobotu ráno! Navíc mají speciální tréninky pro talenty, kterých se účastní ti, kteří mají opravdový zájem se zlepšovat…Zajímavá varianta.

Titulní foto je se sportovním managerem Wileru, Marcelem Siegenthalerem... hraju v první kouli :)“