Ve Spartě jsi už
třetím rokem. Jak tě práce u florbalu obohacuje?
Moje spolupráce se každý rok vyvíjí, má vizi a smysl. Jsem
za to rád. Asi největší dovedností, kterou si ze Sparty odnáším, je schopnost
dostatečně zatížit své pacienty při cvičení. Fyzioterapeuti, kteří se sportovci
nepracují, své pacienty často zbytečně podceňují. Lépe také dokážu
s pacienty pracovat v dlouhodobé perspektivě, jako v ročním
cyklu s hráči.
Nově jsi začal
působit u reprezentačního týmu mužů, který doprovázíš i na aktuální mistrovství
světa v Rize. Jak ses k práci u reprezentace dostal?
Již od jara jsem členem týmu reprezentace juniorů. Na konci léta mě mile překvapil Radim Cepek, který mě požádal o pomoc pro tréninková utkání mužské reprezentace proti Linköpingu v Havířově. Po spolupráci byl
očividně spokojen a nabídl mi místo v týmu na mistrovství světa v Lotyšsku.
Co pro tebe vůbec
znamená být v národním týmu. Bereš to jako odměnu za dobře odvedenou
práci?
Být členem nároďáku je pro mě především velká pocta, splněný
sen. Také odměna za dlouhodobou práci. Zároveň je to také velká zodpovědnost a
hozená rukavice zlepšovat se. Šance pracovat s nejlepšími si velmi cením.
Jak se liší práce
v reprezentaci a od práce v klubu jako je Sparta.
Na Spartě zastávám více úkolů – kondiční trénink, prevenci,
fyzio sekci a další věci. V národním týmu jsou role přesně rozdělené,
specializované. Působím tam jako fyzioterapeut, plně se soustředím jen na jednu
věc. Navíc hráči v reprezentaci jsou zvyklí o sebe pečovat – sami aktivně
regenerují, pravidelně provádějí strečink či uvolňují svaly na rolleru.
Společně se pak soustředíme na speciální posilovací či relaxační techniky,
nevracíme se k základním návykům, které by měli mít hráči již od mládí.
Na Spartě jsi spolu
s Michaelou Hrickovou před nedávnem založil Konzultace
s fyzioterapeutem, které slouží Sparťanské rodině. Jak tuto službu
hodnotíš?
Projekt jsme měli v plánu s Míšou a Jardou Berkou již
delší dobu. Doposud jsem spokojen. Zájem rodičů se projevuje plnými termíny
konzultací. Vrací se nám uzdravení hráči, což je v krátkodobém horizontu
ten nejlepší výsledek.
Proč byla služba
potřebná? Plní tvoje představy?
Nutnou součástí návyků moderního sportovce je péče o svoje
tělo ve smyslu kompenzace sportovní zátěže. Pravidelný, specializovaný trénink
od útlého věku s sebou nese riziko svalových dysbalancí, pohybových poruch
a zranění. Hráči musí znát své tělo, vnímat ho, pravidelně o něj pečovat tak,
aby byli schopni udržet nejen výkonnostní růst, ale také zdraví. Nyní jsme ve
fázi osvěty, učení novým návykům. Až čas ale ukáže, zda hráči dokážou tento impuls překlopit v dlouhodobou kontinuální práci, převezmou zodpovědnost za své tělo a budou o něj aktivně pečovat.