O tom, jak naše děvčata opanovala dvoudenní mezinárodní turnaj PFC 2019, jsme vás již informovali ZDE. Dnes vám přinášíme stručný souhrn ze čtveřice následných ligových turnajů.

Campanus

První turnaj roku 2019 jsme odehráli v neděli 20. ledna v tělocvičně pražské ZŠ Campanus. Do boje o kýžený postup do nejvyššího výkonnostního koše jsme povolali netradičně hned čtyři úplné lajny – obvyklou kostru týmu složenou z hráček ročníků 2006, 07 a 08 tentokrát doplnila kompletní trojice ročníku 2009 (Adélka, Anička, Mia), která si o nominaci řekla svým perfektním výkonem na turnaji PFC.

V prvním zápase proti TJ Sokol Nové Strašecí našim holkám chvíli trvá, než se dostanou do tempa. Přitom dvakrát zbytečně inkasují laciné góly, po nichž soupeřky nabývají mylného dojmu, že s námi mohou hrát vyrovnanou partii. Na to ovšem nejsou dostatečně technicky ani takticky vybavené. My jsme naopak udrželi negativní emoce na uzdě a nepovedený první poločas přebili rychlou sérií 4 gólů po přestávce, díky které přebíráme kontrolu nad děním na palubovce a vítězíme poměrem 6:4.

Druhý zápas, pražské derby s Fat Pipe Florbal Chodov se hraje podle úplně jiných not. Sparťanky utkání opanovaly od samého začátku, soupeřky nepustily do jediné kloudné šance, a naopak postupně a trpělivě navyšují pohlednými kombinacemi své vedení. Nejprve na 5:0 v prvním poločase, poté 10:0 dvě minuty před koncem zápasu, až na konečných 12:2. Inu, věková a výšková převaha nic neznamená, pokud proti vám nastoupí soupeř, který vám svou chytrou hrou neumožní tyto zbraně efektivně využít.

Ve finálovém mači nás čekal soupeř nejtěžší, opět se značnou výškovou, a v tomto případě i váhovou, převahou – Florbalová akademie Mladá Boleslav – Milovice. Naše holky jsou ale po demolici Chodova psychicky nahoře, a tak si z nějaké té obdržené rány nic moc nedělají. Hra byla zpočátku oboustranně opatrná, skóre se dlouho drželo na bezbrankové remíze, až v samém závěru prvního poločasu dáváme dva slepené góly. O přestávce si řekneme, že nemá smysl se někam bezhlavě hnát a že se budeme soustředit jen na sebe a svůj výkon. Po pauze zkušeně kontrolujeme hru, nezbavujeme se míčku, nedáváme soupeři příležitost k nebezpečnému zakončení. Při střelách ze střední a větší vzdálenosti nás několikrát podrží brankářka (které se dnes velmi dařila rozehrávka rychlých protiútoků dlouhými výhozy) - a je to, po výsledku 3:0 je postup do prvního koše zaslouženě náš!

Sestava ACS: Dolejšová, Dryáková L., Dryáková M., Hujerová (G), Klimová, Kovačová, Miterová, Mrázová, Novotná, Slováková, Šestáková, Trojášková, Vebrová.

Milovice

K sedmému ligovému turnaji, na kterém budeme obhajovat svou příslušnost mezi ty úplně nejlepší pražské a středočeské týmy, vyjíždíme 2. února do Milovic. Jestliže jsme na předchozím turnaji měli na soupisce hned 13 hráček, do haly při ZŠ Juventa míří naopak pouze osm hráček do pole a gólmanka. Milovice nejsou Praha, navíc začíná sezóna jarních prázdnin, a tak se bohužel každému rodiči nechce vážit cesta.

První zápas proti pořádajícímu klubu Florbalové akademie MB – Milovice je jednoznačnou záležitostí v náš prospěch. Soupeřky mají pouze dvě hráčky na střídání, souhra jim vázne, individuální výkony nejsou přesvědčivé. Tím spíše ale mrzí, že se více neprosazuje také naše druhá a třetí lajna, že se víc nesnaží o kombinaci, že když mají míček, tak bez rozmyšlení pálí z první, nebo zbytečně zbrkle přihrávají na slepo. První lajna si naopak zaslouží pochvalu – holky využívají situace a opakovaně kombinují doslova až do prázdné branky. Vítězíme 11:2 po poločasech 6:1 a 5:1.

Více než důstojným soupeřem je nám naopak pražský rival Black Angels. V prvním poločase jsme lepším týmem my, soupeř si nedokáže poradit s našimi rychlými záběhy za obranu zakončenými přesnými střelami. Jeho slabší lajny přehráváme i svou tradiční kombinační hrou. Do druhého poločasu ovšem soupeř stahuje sestavu na dvě nejlepší lajny a proti naší druhé a třetí formaci se začíná prosazovat, byť vyloženou převahu nemá. Rozhodující gól dostáváme z (ne)šťastné dorážky skákajícího, od brankářky do změti těl před brankovištěm odraženého balonku. Jak by řekl legendární Karol Polák: "trma vrma". Za stavu 4:5 zkoušíme cca minutu a půl před koncem power play, bohužel přicházejí dvě velmi podobné chyby v rozehrávce, které soupeřky nekompromisně trestají a vyhrávají konečným skóre 4:7 po poločasech 3:2 a 1:5.

V boji o celkové třetí místo si ale spravujeme chuť. Měření sil s dalším pražským rivalem FbŠ Bohemians je totiž podobně jednoznačná záležitost jako první zápas s domácím týmem. Od tohoto soupeře jsme rozhodně čekali víc. Přitom se sešel v dobré sestavě i v dostatečném počtu. Zeleno-bílé holky si vůbec nevěděly rady s naší kombinační hrou, skoro každá naše akce tak končila přečíslením a brankovou příležitostí. A to ať byla na hřišti zrovna naše první, druhá, nebo třetí lajna.  Po poločasech 7:1 a 3:2 tak potvrzujeme svou příslušnost do prvního výkonnostního koše a těšíme se na další soupeřky.

Sestava ACS: Dolejšová, Dryáková L., Dryáková M., Hujerová (G), Klimová, Krejčí A., Krejčí L., Kovačová, Slováková.

Jedenáctka

Osmý ligový turnaj vrátil konání nejvyššího výkonnostního koše zpět do Prahy. Sehráli jsme jej 24. února v hale Jedenáctka VS na Jižním Městě. Co se naší sestavy týče, byla to tentokrát zlatá střední cesta mezi dvěma předchozími nominacemi – tři plné lajny napříč všemi ročníky.

Hned v prvním zápase jsme se střetli s domácími Ivanti Tigers Jižní Město. Byl to náš nejvyrovnanější soupeř dnešního dne, nejlepší zápas. Oba celky se snaží o rychlou kombinační hru, téměř celou dobu se přetahujeme o výsledek, tak jak se hra přelévá na obě strany. V žádné pasáži nad námi ovšem soupeřky nemají na vrch, my nad nimi občas ano, v určitých pasážích dobře presujeme, diktujeme tempo, z čehož v důsledku i rezultuje naše výhra. V náš prospěch ale rozhodují především individuální výkony směrem dopředu a výborná gólmanka vzadu. Zaslouženě vyhráváme 7:5 po poločasech 4:2 a 3:3.

Druhé klání svádíme s reprezentantkami Florbalové akademie MB – Dračice. Soupeřky mají tradiční jasnou věkovou, výškovou i váhovou převahu. Jsou si toho vědomé, nehrají příliš pohledný, natož kombinační florbal, ale tvrdou účelnou hru zakončovanou střelbou ze střední a větší vzdálenosti. My se naopak přes jejich obranný val nedokážeme příliš prosadit. Zároveň se nám nedaří dostatečně využívat naše obránce na střelbu ze shora – soupeřky je vhodně obsazují a naše akce tak dusí už v počátku. Přesto po první půlce ještě žijeme – díky skvělým zákrokům naší gólmanky v kombinaci s nešikovností soupeřek v koncovce. Ani ve druhé půlce nejsme na hřišti o moc horším týmem, dotáhnout skóre se nám ovšem při power play nedaří. Soupeř sice nehrál hezky, ale jeho přístup mu na výhru s námi fungoval a stačil. Prohráváme 2:5 po poločasech 2:2 a 0:3.

O celkovou třetí příčku se střetáváme v pražském derby proti Opencamps Tatran Střešovice a spravujeme si náladu. Zápas má totiž jednoznačný průběh v náš prospěch. Soupeřky převyšujeme jak v rychlosti, tak v technice. Proti starším holkám se bez problémů prosazuje i naše třetí lajna složená z hráček ročníku 2009. Fungují nám jak tradiční rychlé rozehrávky od gólmanky, tak i postupné kombinační akce až do odkryté soupeřovy brány. Tatrankám se jednoduše za celou dobu nepodařilo najít na naši hru žádný recept, a tak je po poločasech 7:2 a 3:0 porážíme rozdílem třídy.

Sestava ACS: Dolejšová, Dryáková L., Hujerová (G), Krejčí A., Kovačová, Miterová, Slováková, Strouhová, Šestáková, Trojášková.

Bolka

Devátý ligový turnaj v sobotu 16. března znamená pro první koš opět přesun celého cirkusu z hlavního města do města automobilů s okřídleným šípem ve znaku.

Oproti minulému turnaji máme v sestavě více starších hráček, ročník 2009 dnes není vůbec zastoupen. Pokud byste však díky tomuto faktu očekávali další zlepšení našeho výkonu, pletli byste se. Náš rozjezd je pomalý a soupeř, byť má na střídačce pouze další dvě hráčky, s námi celé utkání drží krok. Herně i výsledkově. Sparťankám totiž chybí výraznější pohyb. Naše herní aktivita je nízká, holky v modrožluté kombinaci příliš nenutíme běhat bez míčku. Ony navíc hrají chytře, úsporně, jsou houževnaté. Přestávková bouřka naštěstí zabere, zrychlíme kombinaci a branky těžíme alespoň z dobrých individuálních výkonů v zakončení. Po poločasech 2:2 a 5:3 nakonec zapisujeme výhru 7:5.

Pořádající Dračice, zřejmě pod dojmem z posledního vzájemného měření sil, nastupují do utkání s námi profesorky až bohorovně. Toho hbitě využíváme, vysoko napadáme jejich rozehrávku, tlačíme se do zakončení přes nepříliš pevnou obranu – a po poločase vedeme 3:1. Zápas Sparťanky, proti tomuto soupeři tradičně, dost bolí. Speciálně na zdejším tradičně velmi malém hřišti na spodní hranici povolených rozměrů. A dvakrát tak speciálně, pokud zápas řídí nezkušený rozhodčí jako dnes celý turnaj (v každém ze zápasů jsme inkasovali minimálně jeden neregulérně vsítěný gól!). Co domácí neuhrají důvtipem a technikou, hrnou na sílu. My sice kontrolujeme skóre rychlým přenášením těžiště hry, přestože se ale naše holky snaží zbytečně nevyskytovat s balonkem u mantinelů, aby se nestaly laciným cílem frustrovaných soupeřek, dohráváme se dvěma zraněnými hráčkami, které již dále nemohou pokračovat a dalšími více či méně potlučenými. Z vítězného skóre 5:4 tak ani nemáme moc velkou radost.

Závěrečné pražské finálové derby je bohužel poznamenané zdravotním stavem našeho týmu po předchozím zápase. Kvalita Black Angels je jednoduše dost vysoká na to, aby se v zápase s nimi měly naše nově sestavené lajny nějaký prostor na sehrání. Z první lajny zbyla plně funkční jediná hráčka, ve dvojce si na nějakou tu bolest stěžují dvě ze tří. Směrem dopředu jsme sice občas nebezpeční, okýnka v obraně jsou ovšem velká jak výlohy. Soupeř rychle využívá situace, pevně se chápe kormidla a po poločasech 2:6 a 0:4 zaslouženě vítězí. My ale nakonec slavíme skvělé druhé místo v prvním koši a pokračujeme v krasojízdě! Další nás čeká už tuto neděli 31. března, opět v Mladé Boleslavi.

Sestava ACS: Čehylová K., Dolejšová, Dryáková L., Hujerová (G), Klimová, Kovačová, Novotná, Pokorná, Slováková, Strouhová, Vebrová.

František Kovač