Než se dostaneme k samotnému pískání, pojďme si připomenout, jak se tvoji synové Max, Adam a David ocitli právě na Spartě?
,,Manželka vybrala Spartu a její florbalový oddíl, protože jsme získali skvělé reference na klub a jeho práci s dětmi. Narozdíl od jiných týmů vnímáme přístup trenérů k dětem jako skutečně profesionální, nedělají to pro byznys, kterým se pro některé kluby florbal stává, dělají to skvěle a děti jsou na prvním místě."
Tvoji synové trénují na Spartě již několik let, Adam hraje za mladší žáky, Max za elévy a David za přípravku, co mají ve Spartě vlastně nejraději?
,,Nabízí se říct, že jsou to turnaje, ty určitě, ale co je pro mě potěšující, že si často chválí i tréninky a to není pravidlem u jiných sportů. Tým trenérů je pro kluky dalším momentem v jejich výchově a dospívání, což je velmi důležité, protože vzor od starších, kteří nejsou rodiče, je často určující zvláště ve věku deset let a více, který přináší svoje výchovné radosti a strasti."
Co máš ve Spartě nejraději ty sám?
,,Jednoznačně atmosféru, která je přátelská a týmová - je to nejenom o oficiálních akcích, ale i mimo ně se s rodiči setkáváme a plánujeme eventy - turnaje, lyže nebo posíláme naše děti společně na letní tábor. Je to prostě rozšíření okruhu přátel a kamarádů a to je perfektní."
Prostředí Sparty znáš velmi dobře, několikrát jsi se účastnil klubové akce, kam trenéři pozvali také rodiče, vidíš někde potenciál ke zlepšení?
,,Jako co se mi nelíbí? Jsem absolutně spokojený, takže bych od klubu chtěl Superfinále, ať nemusíme jezdit na druhou stranu republiky se dívat na Vítkovice a Bolku! Sparta má na titul, takže v tom vidím potenciál!"
Jak často se u Vás doma skloňuje slovo florbal a Sparta?
,,Osmdesát procent dat na telefonech kluci spotřebují na sledování florbalových zápasů, ráno si pouštíme opakování superligy na ČT Sport, máme asi dvacet triček s logem Sparty, neustále někdo buší florbalkou do míčku, v obývacím pokoji máme branku, víkendy trávíme na turnajích. Velmi málo okamžiků je spojeno s neskloňováním slova florbal nebo Sparta." :-)
Tak teď se přesuneme k tomu, jak jsi se dostal k pískání.
,,K pískání jsem se dostal inspirací od Tomáše Tůmy, tatínka jednoho ze spoluhráčů mých synů, který píská ragby a začal pískat i florbal. Je zde varianta strávit celý turnaj v hledišti koukáním na zápasy nebo se jich aktivně účastnit, což považuji za lepší. Ale musím uznat, že to není žádná legrace. Maximální soustředění na zápas, když ho pískám, je fakt vysilující. Vůbec nevnímám, co se děje kolem. Když jsem někdy na turnajích měl pocit, že jako divák pokřikem upozorním rozhodčího na chybu, tak ted vím, že ten si toho ani nevšimne. Takže pokřik na rozhodčího je skutečně zbytečný. Navíc rozhodčí vidí zápas uplně jinak než divák, to není žádná novinka, ale když získám tuto zkušenost, tak si příště rozmyslím, jestli budu kritizovat rozhodčího, protože ten to skutečně vidí lépe."
Změnil se nějak od té doby tvůj pohled na dětské soutěže?
,,Určitě ano. Zatím nemám moc zkušeností z pískáním, ale baví mě to a chci absolovovat co nejvíce turnajů. Dětské soutěže jsou super, týmy chtějí hrát a užít si zápasy, když se na začátku zápasu dohodneme, že si budou dávat pozor na nebezpečné momenty, že to je o hraní a ne o cestě do nemocnice, tak je to parádní."
Co by jsi řekl rodičům, kteří se například chtějí také zapojit v klubu?
Do it! Jsem jednoznačně přesvědčený, že práce pro klub je fantastická relaxace od každodenních pracovních povinností a rutiny. Je to o něčem jiném, je to o lidech a týmech a propojení na základě zájmu má vždy jinou hodnotu než uměle vytvořené skupiny v zaměstnání. Máme společné téma klub i rodiče a tak je vždy o čem se nadšeně a se zápalem bavit.
Kdyby se chtěl kdokoli z vás zapojit v našem klubu, budem rádi, pokud nám napíšete na: daniel.wertheim@sparta-florbal.cz