Letošní sezóna je za svojí polovinou a zatím nevychází úplně podle představ. Utkání s Vítkovicemi však ukázalo váš potenciál. Věříš, že v lednu, kdy vás čekají hned tři domácí utkání, na toto utkání navážete?

S první polovinou soutěže spokojeni nejsme. Utkání s Vítkovicemi jsme zvládli, ale stále nás čeká obrovský kus práce, takže nemůžeme přestat pracovat. Jedna vlaštovka jaro nedělá, potvrdilo nám to ale cestu, kterou můžeme jít.

V čem vidíš příčiny dosavadních neúspěchů? Jaká je v týmu nálada?

Nehráli jsme tak, aby tým využil své přednosti a utekl nám začátek soutěže, což v tak krátké soutěži (22 kol) znamená strmý propad. Nálada v týmu je v nejvyšší soutěži vždy z velké části ovlivněna výsledky, přesto je nálada v pohodě, rozhodně tomu pomohla také výhra nad Vítkovicemi v posledním předvánočním kole.

Jak do týmu zapadly předsezónní posily Bína, Kareš a Hertl?

Kluci zapadli do týmu bez problémů, každý trochu po svém. Ondrovi Hertlovi smolné zranění výrazně přibrzdilo celkovou adaptaci po přesunu na Spartu, nyní je nejdůležitější rekonvalescence. Milan Bína s Michalem Karešem si našli svá místa v sestavě pevně věřím, že jejich výkon půjde směrem k závěru sezóny nahoru.

V lednu tým opustí hned dva obránci (Čermák, Koščo), kteří míří do zahraničí na půlroční studijní pobyty. Bude to pro vás nějaká komplikace?

S jejich odchodem jsme počítali od začátku sezóny, věděli jsme, že tato situace nastane. V týmu tím pádem máme dostatečný počet hráčů již od začátku sezóny, případně využijeme mladé hráče z našeho klubu. 

Pojďme od A-týmu o kategorii níže. Jak si dle tvého názoru vede mladý tým juniorů?

Kluci na sobě pracují a je to znát. Hodně z nich odvádí dobrou práci a hraje v podstatě každý víkend, kdy kombinují dorosteneckou a juniorskou nejvyšší soutěž. Čím jsem ale velmi mile překvapen, jsou výkony a zejména přístup těch několika starších zkušenějších kluků, kteří svou roli v týmu vzali skvěle a s mladíky se výborně doplňují. Líbí se mi týmový duch tohoto týmu i to, jak se malými krůčky dlouhodobě a vytrvale zlepšují.

V průběhu letošní sezóny se ti podařilo ve Spartě rozjet Skills days, fyziokonzultace a brankářské tréninky. Jak si s jejich fungováním zatím spokojen? Co je v plánu do budoucna?

Povedlo se tyto projekty nastavit organizačně a nyní musíme pracovat na jejich stálém rozvoji a posunu. Určitě bychom chtěli jít cestou toho, aby hráči měli možnost na sobě pracovat v různých oblastech svého rozvoje. Rádi bychom do budoucna zvýšili četnost těchto projektů a přidali další možnosti pro trénink a seberealizaci našich hráčů a hráček.

Zastavme se na chvíli i u nedávného světového šampionátu. Na finálovém víkendu si se byl přímo podívat. Co jsi vypozoroval? Jaký je aktuální trend světového florbalu?

Na finálový víkend jsem cestoval coby asistent trenéra juniorské reprezentace ČR s cílem sledovat hru některých týmů pro zpracování souhrnné zprávy pro vedení reprezentace. Trend je jednoznačný a velmi podobný jako v ostatních podobných sportech – hra se zrychluje, zároveň je však potřeba být silný a zejména dynamický. Finové vyhráli také tím, že jsou výborní rychlostně a pohybově, v podstatě na své obranné půlce Švédy do velkých šancí nepustili, uhráli většinu soubojů jeden na jednoho vítězně.

Co říkáš na vystoupení Košča a Ujhelyiho v dresu Slovenska?

Myslím si, že oba zahráli na MS na očekávané úrovni. Jejich hra byla stabilní a dle mého názoru prokázali získané zkušenosti ze zápasu české superligy. Pokud na sobě vydrží i nadále pracovat nebo přípravu ještě zintenzivnit, tak mohou být na dalším MS v Česku základními stavebními kameny a tahouny slovenského nároďáku. Je potřeba, aby i přes svůj mladý věk a svou druhou účast na MS pracovali dál a posunuli svou hru na opravdu mezinárodní úroveň. Jejich čas teprve přijde.

Když se ohlédneš za celým sparťanským rokem 2016, jaký pro tebe byl?

Těžko se na takovou otázku odpovídá. Rok 2016 byl z mého pohledu rokem očekávání a výzev. Většinu z nich jsme si pro sebe připravili sami, ať už svou prací nebo očekáváními. Některé výzvy se nám daří plnit rychleji, některé pomalu, ale podstatné je, že je stále velká touha těmto výzvám čelit, což je jediná plnohodnotná cesta, jak nadále budovat florbalovou organizaci Sparty.